Jak NEskončit se školou?

publikováno: 26. 1. 2019, v rublice: Anička radí

Jistě to znáte. Škola vám bere všechen čas, energii a kreativitu. Chodíte do školy i z ní unavení a brečíte nad tím, že zítra vás čeká to samé znovu.

 

Jak z toho začarovaného kruhu ven?

 

Pokusím se vám poradit. Také jsem si tohle zažila (a občas ještě zažívám, nebudu lhát).

 


 

Prvotní je, abyste si uvědomili, proč a kdy tenhle začarovaný kruh vůbec vznikl? Jen tak se můžete posunout dál a něco s tím vším udělat. Důvodů, proč chcete skončit se školou může být hned několik:

 

  • vybrali jste si špatnou školu/obor
  • spolužáci nebo učitelé jsou na vás nepříjemní/zasednutí
  • ve škole převládají předměty, které vás nebaví 
  • do školy vás nutí rodiče nebo někdo jiný 
  • myslíte si, že na to prostě nemáte
  • bojíte se, že z vás po škole stejně nic nebude
  • chcete dělat něco jiného (pracovat, cestovat..)
  • nebaví vás do školy dojíždět, protože je daleko
  • škola se vám kříží s prací či jinými životními událostmi (např. dítě)
  • nemáte na školu dostatek finančních prostředků
  • máte pocit, že jste se zatím nic nového nenaučili
  • ten titul vlastně nepotřebujete

 

Pokud jste se v některých bodech našli, je tady asi něco špatně a je potřeba problém začít řešit. 

 

 

Vybrali jste si špatnou školu/obor?

 

Není nic jednodušího, než prostě přejít jinam. Buď můžete začít znovu od prváku nebo udělat rozdílové zkoušky. Je hrozně důležité vědět, co vlastně chceme a co nás baví. I já si na to své přišla až ke konci střední. V té době už nemělo cenu přecházet jinam a tak jsem se kousla a maturitu z biologie, která mi už fakt nic neříká jsem také zvládla. 

 

Jsou na vás spolužáci nebo učitelé nepříjemní/zasednutí?

 

Se spolužáky si to vyřešíte jednoduše. S někým to jde po dobrém a vyříkáte si to, s některými lidmi to nejde jinak než po zlém. V takovém případě jim klidně dejte přes držku. Omlouvám se za tohle doporučení, ale přece kvůli takovým lidem nebudete končit se školou! To radši doma vysvětlím, proč jsem dostala poznámku laugh ! Co se týče učitelů, s těmi je to těžší. Když se jim během studia postavíte, mohou vám u závěrečných testů a zkoušek dost uškodit. Raději běžte jako žalovníček za ředitelem nebo výchovnou poradkyní a řešte to v klidu s nimi. Není na škodu, pokud se svěříte doma rodině, která to s vámi může také skrze školu řešit. Upozorním ale na to, že pokud učitelům děláte naschvály, nenosíte úkoly atd., nemáte se proč divit, že vás nemají rádi.

 

Převládají ve škole předměty, které vás nebaví?

 

S tím opět nejde dělat nic jiného, než je přetrpět. Já sama mám ve škole spoustu předmětů, které jsou povinné a musím je prostě mít, aby mě ve třeťáku pustili k záverečkám. Nejlepší je, udělat je co nejdřív, ať od nich potom máte klid. Zkuste se probíranou látku učit zábavnější formou. V dnešní době YouTube určitě něco najdete. Můžete si dělat mind mapy nebo se učit třeba s kamarádem.

 

Nutí vás do školy rodiče nebo někdo jiný?

 

Uvědomte si, že studujete hlavně kvůli sobě, ne pro nikoho jiného. Vy máte žít svůj život, ne život vašich rodičů. V tomto případě skončete se školou, která vás nebaví a jděte na tu, kterou tak moc chcete studovat.

 

Myslíte si, že na to prostě nemáte?

 

Buď jste líní, nemakáte a proto na to nemáte a nebo je vaše sebevědomí na takovém bodu mrazu, že je s tím potřeba něco udělat. Za prvé si uvědomte, že velkým úspěchem už je to, že vás na školu vzali (týká se hlavně státních škol) a za druhé se vzchopte! Máte na to! Stačí chtít, což je pro studium fakt důležité. Bez chtíče a motivace to nepůjde. To byste pak neměli na nic.

 

Bojíte se, že z vás po škole stejně nic nebude?

 

Co a jestli vůbec z vás něco po vystudování školy bude lze zjistit tak, že si vaší školu trochu proklepnete. Koukněte se, co vás škola má naučit a co všechno po skončení školy můžete dělat. Pak koukněte třeba na jobs.cz a možná budete mile překvapeni z toho, kolik peněz si jednou můžete vydělat. Proklepněte si i lidi, co už školu vystudovali a zeptejte se jich na holou pravdu. Škola vám navíc nabízí i dobré kontakty. Berte je všema deseti! Nikdy nevíte, kdy budou potřeba. Nezapomínejte ale na to, že je to hlavně o vaší píli a o tom, jak moc něčeho chcete dosáhnout.

 

Chcete dělat něco jiného (pracovat, cestovat..)?

 

Tohle znám moc dobře. Chci dělat spoustu věcí, ale pak si uvědomím, že na jednu nemám peníze, ta druhá nepůjde bez školy a ta třetí je časově náročná. Pak si stoupnu nohama zpátky na zem a řeknu si, že musím na všechno hezky postupně. Cestování si kompenzuju o volnu. Práci mám flexibilní natolik, že jde dělat při studiu atd. atd. Cílem je mít od všeho něco s tím, že na prvním místě bude to, bez čeho ty ostatní věci v budoucnu nepůjdou. Vždycky je tu ta možnost, že můžete studium přerušit, ovšem tady hrozí riziko, že už se k tomu nikdy nevrátíte.

 

Nebaví vás do školy dojíždět, protože je daleko?

 

Promiňte, ale na tohle jste měli myslet předtím, než jste vůbec na nějakou školu šli. Pokud jste ale neměli jinou možnost, protože ve vašem městě žádná škola není, je tu jedno řešení. Cesty si zpříjemňujte. Udělejte si s sebou dobrou svačinu, čtěte si, koukejte na videa, poslouchejte muziku a nebo čas využijte produktivně - učte se, pracujte nebo plánujte cokoliv, co potřebujete. Pokud máte možnost střídání dopravních prostředků, udělejte i to. Mě třeba na střední bavilo, když mě taťka občas hodil do školy autem smiley

 

Kříží se vám škola s prací či jinými životními událostmi (např. dítě)?

 

Tohle jsme s přítelem řešili i my. Chtěli jsme spolu bydlet, ale kdybychom oba studovali, finančně bychom to nezvládli. Tady si prostě musíte stanovit priority. Je však jasné, že když třeba žena náhle otěhotní, školu bude muset přerušit. To však neznamená, že jí nedokončí! Vše je o dohodě a dálkově to vždycky nějak jde. S prací je to ale jiné. Měli byste dělat takovou práci, která je flexibilní (např. online práce, fast foody, uklízení, call centra atd., možností je mnoho). Často se setkávám s tím, že někdo jde raději do práce než do školy. Já vím, že je to těžké, ale takhle tu školu prostě nikdy nedokončíte. Chápu všechny problémy tipu: musím si vydělat na školné nebo musím z něčeho přece zaplatit benzín. Vždycky je ale východisko. Je to o dohodě s vedením školy. Na školné existují splátky a místo tankování auta si zaplaťte raději roční Lítačku. 

 

Na školu nemáte dostatek finančních prostředků?

 

Tohle tak trochu souvisí s předchozím bodem. Budete muset šetřit tam, kde to jde a neutrácet za blbosti. Budete muset zvládnout ke škole i práci. Peníze si také můžete půjčit od rodiny, které to potom splatíte. Způsobů je mnoho, jen musíte trochu přemýšlet a uvědomit si, že stačí neutrácet, nekupovat každý týden nové oblečení a nechodit pořád někam na jídlo. Místo toho si raději uvařte doma, vyjde vás to levněji.

 

Máte pocit, že jste se zatím nic nového nenaučili?

 

Může to být tím, že v oboru co studujete zároveň i pracujete. Tak to mám já a občas se v té škole fakt nudím. Na druhou stranu vám studium jde snadněji ne smiley ? Pokud to ale není tím, můžete buď přestoupit na jinou školu a nebo se vzdělávat ještě doma po škole pomocí jiných zdrojů.

 

Ten titul vlastně nepotřebujete?

 

Tady záleží na tom, čím chcete vlastně být. Právník nebo doktor titul prostě potřebuje. Pokud ale toužíte být instalatérem, postačí vám maturita v oboru a třeba nějaké zkoušky a školení navíc. Musíte prostě vědět sami, zda titul potřebujete nebo ne. Opět vás odkážu na jobs.cz, kde si u vašich pozic prohlédnete požadavky.

 

 

 

Slovíčko na závěr

 

Tímto článkem jsem vám chtěla říct hlavně to, že se nemusíte hned vzdávat. Vždycky je nějaké východisko. Školu lze dostudovat i když jste ve finanční tísni i s prací do pozdních večerních hodin. Musíte sami vědět, zda školu studovat musíte nebo ne. Protože pokud titul opravdu nepotřebujete, proč se vlastně trápit? Já sama bych po střední na školu nešla, ale bohužel jsem se našla v něčem jiném a titul z oboru mi v mnoha směrech v budoucnu pomůže. Také by bylo dobré, abyste si uvědomili, že ta nechuť studovat pramení často z toho, že jsme líní, prokrastinujeme a odkládáme všechno na potom. Nezapomínejte, že jste to vy sami, kdo něco ve svém životě může změnit!

 

 

Snad jsem vám alespoň trochu pomohla heart.

-Anička

V tomhle článku jsem se skutečně našla, sama teď šílím ze zkouškového a už jsem měla nejendu krizi, ve které jsem vykřikovala, že se školou končím, že to studovat nechci, nebaví mě to, že titul nepotřebuju atd. Ale stejně pořád jezdím na další zkoušky a snažím se z toho nepoložit. Faktem je, že lenost a prokrastinace mi život komplikuje až dost, tak se přeci jen snažím to alespoň nějak dávat. Díky za tenhle článek, je milé vidět, že v tom člověk třeba není sám. Ale že nervy pracují nám všem studentům stejně. :-)
26. 1. 2019 18:45
Rovnaké problémy som riešila aj ja. Mala som pocit, že ma škola nikam neposúva, že chcem robiť niečo iné a podobne. Nakoniec sa ukázalo, že šlo len o stres a teraz som naozaj rada, že som neodišla. Mám rada svoju prácu a mám rada aj odbor, ktorý som si vybrala. Často je to naozaj len o vydržaní a stanovení si priorít. :) Skvelý článok!
26. 1. 2019 18:52

Aničko to je super krasny članek :) ve vsem mas pravdu. Kazdy by si ho mel precist jeste vcas, dokud studuje a nejlepe jeste kdyz se rozhoduje jakou skolu zvoli. Ja uz bych dneska vsecko volila jinak. VŠ neberu jako ztrrátu času, dala mi hodne, kdyz pominu vzdelani a titul, tak i dozivotni kamarádky, rozhled, snad nejaky rozum, naucila me se ucit, byt organizovana a systematicka. :) starat se samu o sebe na koleji, byt samostatna i financne i obecne. proste dala mi toho dost. nemyslim si ze clovek nutne hned by se mel na vsecko vykaslat. opravdu skola da cloveku dost i do praktickeho zivota a to je nejvic. dnes uz bych si vybrala jinou cestu sveho oboru, ale chybama se clovek uci a nastesti se muzeme vzdelavat dal i sami.. jediny co me mrzi je nejake to zahranici, studim na Erasmu, to jsem mozna podcenila. ale kdo vi. cestovat dnes muzeme ve velkem a nikdy nic neztracuju. treba nekdy v budoucnu :) budu nekde v zahranici bydlet. :) 

27. 1. 2019 12:13
Já jsem s oborem spokojená, ale při zkouškovém často propadám zoufalství z předmětů, které mě nebaví. To je teď třeba právo, máme sice jen základy, ale mě to tak strašně nebaví, že mám pocit, že se to nikdy nenaučím. Pak mám pocity zoufalství, když je toho moc a mám pocit, že to nestihnu a nebo, co mě potkalo naposled, neobjektivní učitel, který se po mně začal před celou skupinou vozit a vysmívat se mi. Ale říkám si, že na každé škole je něco a kdyby to bylo moc jednoduché, člověk by pak z toho titulu ani neměl radost. :D :)
27. 1. 2019 16:03

Moc pěkný, motivační článek. V mém věku už vrstevníci obvykle mají VŠ (nebo ji dokončují), ale mám v okolí pár lidí, kterým, ač jinak velmi chytrým lidem, způsob studia na VŠ nevyhovoval, a tak se vydali jinou cestou. Jeden kamarád si splnil sen a otevřel si kavárnu, jiná kamarádka vydělává pro mě naprosto nepředstavitelné peníze v IT, další kluk se živí jako digitální nomád a jiná kamarádka je skvělá máma. Tím chci říct, že vzdělávat se dá i jinak, než jen na škole, a nevidím smysl se na školu zbytečně fixovat. Důležité je spíše CHTÍT, mít své cíle a nebát se na nich pracovat. Na druhou stranu vysoké fandím už jen z toho důvodu, že dá člověku pár let k dobru, aby si promyslel (a ideálně i v praxi vyzkoušel), čemu by se přesně chtěl věnovat, může nastřádat kontakty a co si budeme povídat, i ty hard skills se v následném pracovním životě hodí. Oni i ti kamarádi, o kterých píšu, minimálně rok až dva na vysoké pobyli. Já jsem zpětně hrozně vděčná, že jsem na VŠ vydržela, ačkoliv první tři roky na Bc. byly utrpení a pomohlo až změnit obor na navazující magisterské. Občas stačí fakt drobnost, aby škola začala zase bavit.

27. 1. 2019 17:34

Úžasný článek pro lidi, kteří se se školou fakt trápí.. Já chodím ještě na střední, nikdy jsem z ní nebyla nadšená, ale ani nějak utrápená.. Jediný co mi fakt vadí je dojíždění.. Každý ráno od půl 7 hodinu na cestě.. hrůza, jediná výhoda je, že se vždycky během cesty něco naučím, takže neztrácím čas doma učením :D
le věřím, že hodně ze zmíněných problémů budu řešit na vejšce.. Peníze, jestli ten titul vůbec potřebuju a hlavně jestli mi ten obor vlastně vyhovuje a je to něco co budu chtít dělat v budoucnu.. To je pro mě nejhorší, protože já prostě nevím, co bude za pár let... 

27. 1. 2019 18:37
Myslím, že těmhle bodům se dá předejít, když si to člověk hned na samém začátku promyslí. Ale i když se tady do toho naveze, měl by mít pevnou vůli a vydržet, především třeba když ho to "nebaví". Já nevím, to jsme tak rozmazlení a změkčilí, že neumíme na dva tři roky zatnout zuby? 
27. 1. 2019 20:24
Už jsme se spolu o tom bavily, máš pravdu, vždycky je z toho nějaké východisko :) Mě prudí učení samo o sobě, ne moje škola :D Už jsem tím učením fakt unavená, tak se těším, až to bude za mnou. Naštěstí teď mám zase na nějaký 4 měsíce klid :) Když už je člověk v půlce, byl by hlupák to nedodělat. Držím Ti palečky, ať se Ti to ve škole zlepší :-* Já se nutím sama, i do učení a to je nejhorší :D Nechci sklamat sama sebe...
28. 1. 2019 8:01
Každý na ňu nadáva, ale aj tak sa do nej vracia. :D Síce hundre, ale vráti sa. :D Toto je popis mňa. Viem, že chcem titul a mať vyštudovanú školu. Žiadna výška nie je ľahká a nič nie je zadarmo. To si vždy hovorím, pretože na výške človek zažije veľa slabých chvíľok kedy uvažuje o skončení. Počas môjho školského života som však prišla na zaujímavú vec. Keď som do školy musela (lebo bola povinná) tak som mala k nej väčšiu nechuť a musím povedať, že som sa až toľko ensnažila. Nemala som zlé známky 1,2, ale us'šla sa aj nejaká 3 proste som to neriešila. Akonáhle som sa dostala na výšku čo už nie je povinná školská dochádzka učím sa oveľa viac a pristupujem ku škole zodpovednejšie. Pretože teraz som už nastavená, že to chcem. Takže by som to zhrnula :D Motivácia je veľmi dôležitá! :D Inak veľmi pekný článok a prepáč za litánie sama som ho nečakala. :D
28. 1. 2019 18:45
ja uz idem zatat zuby a nejak dostudovat to, co studujem. ani po piatich rokoch studia si nie som ista tym, ci je tento odbor nieco, co chcem v buducnosti robit, s cim sa dokazem stotoznit a najst si pracu, ktoru nebudem nenavidiet. velakrat som mala nechut ku skole, k uceniu sa, ale mam pocit, ze je to viac z toho, ze som leniva ako z cohokolvek ineho. niekedy si rada hovorim, ze na inej skole by to bolo presne take iste, ak aj nie horsie. takze vdaka takemuto pristupu som zotrvala na jednej skole, nikam neprestupovala a mozno premrhala 5 rokov svojho zivota. ktovie.
29. 1. 2019 21:26
Moc pěkný článek, já myslím že spoustě lidí pomůže. Všichni občas váháme nad tím, jestli se v té škole dřít nebo ne, jestli to stojí za to a jestli jsme si zvolili správně :) Já už to mám za sebou, ale taky jsem občas váhala. I když mě to studium v podstatě bavilo. Teď bych potřebovala spíše článek tipu- jak sebrat odvahu na další studium nebo jak zjistit, jestli na to stačím :D Přemýšlím nad doktorátem, asi by mě to nesmírně bavilo ale na druhou stranu nevím,jestli by všechna ta námaha za ten titul PhDr stála :D 
3. 2. 2019 22:00
Tyhle pocity jsem měla spíš na střední škole, protože jsme fakt každý týden měli totálně plný a já propadala zoufalství, že to snad nikdy neskončí. Na vysoký jsem si od tohohle šílenství na střední odpočinula a není to tak hrozné. S vysokou vidím třeba jenom problém v tom, že to rychle uteče :D, protože na obor si nestěžuju, některý předměty mě nebaví, ale těch je minimum a byly v prváku, spolužáci a profesoři jsou ok. Jo každá škola si myslím má nějaké mouchy, ale to asi každá :D. Nejhorší je se dokopat do učení, ale když pak zvládnu zkoušky mám hned větší motivaci :) 
4. 2. 2019 18:55
Staly se mi podle mě za ty skoro 3 roky studia na vysoký asi všechny body :D stres z něčeho, strach, že ze mě nic nebude, že to víceméně dělám hlavně kvůli rodičům atd. Ale stejně si vždycky říkám, že na konci bude určitě super pocit z toho titulu, tak doufám, že se mi to na jaře podaří získat a pak můžu dát vědět, jestli se skutečně ten pocit zadostiučinění dostavil nebo ne :D :D 
5. 2. 2019 20:48
Myslím, že pro někoho, kdo tohle řeší, tak je to ideální článek. Škoda, že nebyl před rokem, když jsem se rozhodovala jak dál, ale stejně bych se asi rozhodla stejně a to ukončit školu. Teď toho nelituji a jsem spokojená :) Ale článek je super, pro hodně lidí určitě přínosem :)
8. 2. 2019 22:57